Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola Olgy Havlové, Janské Lázně

Vyhledávání Vyhledávání:

Intranet Intranet:

Uživatelské jméno:
Uživatelské heslo:

Intranet Sociální sítě:

Twitter
Facebook
Youtube

Napsali o nás

Otazníky kolem Obchodní akademie v Janských Lázních

Východočeský magazín, únor 1995
 
16. září loňského roku byl se vší slávou, dokonce za přítomnosti paní prezidentové, otevřen areál Obchodní akademie pro tělesně postižené v Jánských Lázních. Stavba jistě prospěšná a krásná, přesto dodnes vyvolávající řadu pochybností a dohadů. Kardinální otázkou zůstává, jestli tento stát, tato společnost skutečně dozrála do stadia, kdy si může dovolit stavět zařízení za 200 milionů korun pro pouhých 90 tělesně postižených. Ano, taková je kapacita školy. Kapacita ubytovací je potom ještě menší, počítá s ubytováním cca 70 studentů. Ostatní, zřejmě z blízkého okolí budou denně dojíždějícími. Rozhodně nemíníme zpochybňovat ideu dostupnosti vzdělání pro postižené občany, nejsme si pouze jistí, zda se v této fázi vývoje naší společnosti nemělo volit řešení stejně účelné, avšak méně luxusní a tím úspornější. Školství chybějí značné finanční prostředky, často na základní výbavu jako jsou učebnice, učební pomůcky, učebnice, platy učitelů jsou pod celostátním průměrem, chybějí tělocvičny, veřejně přístupné sportovní areály. Situace ve zdravotnictví, kultuře i jiných oblastech je podobná. Ale co, máme stavbu, která má ideu, může se dokonce stát určitým výkladem naší vyspělosti, lze namítnout. „Předběhli jsme sami sebe“ můžeme si mumlat pod fousy a vyspělé cizině hrdě nastavit na slabé a menšinové přívětivě a štědře usmívající se tvář. Její odvrácená polovina snad časem také zjemní, v žádném živém organismu neprobíhá vývoj jeho dvou částí bez vzájemného ovlivnění. O realizaci stavby bylo rozhodnuto v roce 1991 a tento letopočet jistě má pro samostatný vznik stavby podstatný význam. Zejména v souvislosti s tehdy sloužící vládní garniturou a jejími prioritami.
Zájem sdělovacích prostředků však stavba vzbudila i díky kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z července 1994. Ten zjistil celou řadu víceméně formálních nedostatků financování celé akce ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a zejména Školského úřadu v Trutnově. Ten byl příjemcem státní dotace ze 100% pokrývající rozpočet stavby a tedy jejím investorem. Z nejzávažnějších závad je možno jmenovat převedení rozpočtových prostředků z jednoho roku do druhého, nezajištění řádného konkurzu při výběru inženýrské organizace zajišťující investorský dohled a neúplně vedení účetních jednotek. Největší rozruch, v poslední době opět rozvíjený týdeníkem Profit (2/95), však vyvolalo zvýšení původních rozpočtových nákladů stavby o 70% a překročením termínu o 30%.
Uvedené zvýšení nákladů bylo způsobeno, a je to uvedeno i ve zprávě NKU, především zvýšením cen materiálů. Stavba byla započata červnu 92 a zakončena v září 94. V původním rozpočtu, který byl předkládán do konkursního řízení (zahrnoval i náklady na projektové práce) nebyl započítán vliv inflace a nemohlo být započítáváno následně výrazné zdražení stavebních materiálů, což je dle sdělení ředitele Školského úřadu v Trutnově, Ing. Bedřicha Káni, obvyklé. Profit nasadil celému případu korunu tvrzením, že 70% zvýšení nákladů bylo důsledkem nehospodárností a nevedení stavebního deníku. Stejně tak tvrzení o popření výběrového řízení na dodavatele stavby z důvodu vítězem původně nabídnuté stavby z důvodu vítězem původně nabídnuté nejnižší ceny je dle Ing. Káni, jednoho z tehdejších členů komise, zcela mylné (výběrové řízení organizoval Městský úřad Jánské Lázně, který stavbu investorsky zahájil). Cely článek vůbec připomíná senzacechtivé extempore na stránkách mladšího bratra tohoto seriozně tvářícího podnikatelského listu, Blesku, tedy listu stejné vydavatelské rodiny.
Až komickým prvkem, ukazujícím na určitou chaotičnost doby, nedostatečnou komunikaci ministerstva a jeho úřadů a nepřipravenost jejich úředníků je způsob, jakým ŠÚ v Trutnově o převedení investorství z MÚ Jánské Lázně na svá bedra dozvěděl. V rozpočtu úřadu na rok 1992 se objevila pro jeho vedení naprosto záhadná suma 40 mil. Kč dotace. Pátráním po jejím účelu na MŠMT bylo teprve zpětně zjištěno nové poslání školského úřadu.
Ani současné financování provozu školy není zcela bez problémů. Spolu se svým rozsáhlým podpůrným zázemím (ubytování, kuchyně, zdravotnický personál) spotřebuje dle odhadu ročně 13 mil. Kč. Dle normativů, stanovených MŠMT na žáka však dostane pouze 3,5 mil. Kč. O způsobu jejího financování se v současné době mezi ministerstvem a trutnovským úřadem horečně jedná. Věřme, že investice již jednou vložená bude skutečně využita a v příštích letech pomůže řadě našich handicapovaných občanů k důstojnému studiu a plnohodnotné profesionální realizaci. K té je však třeba vytvořit společenské podmínky a zbořit řadu bariér. Nejen těch technických.
MARTIN BIBEN
Odpověď PhDr. Karla Noska
Vážený pane,
děkuji za možnost polemiky, kterou mi dává Váš polozasvěcený a místy naivní článek o naší škole. Polemiku totiž vítám jako příležitost k oživování správných informací a odstraňování záměrných polopravd i přirozeného šumu.
Nejdříve uvedu věcné nepřesnosti Vašeho článku, potom systémové omyly, obojí se ale prolíná. Jestliže říkáte „za 200 milionů pro pouhých 90 tělesně postižených, je to jako bych já opáčil „letadlo za 400 milionů pro pouhých 230 cestujících“. Ta škola se nestaví na rok nebo dva, a tak již za dvacet let to bude 10 milionů a za padesát „pouhé 4 miliony pro 90 postižených“. Naše celková ubytovací kapacita není 70, ale 82 míst, počítáme se 6 až 8 dojíždějícími studenty nebo takovými, kterým zdravotní stav nedovolí denní studium, ale individuální podle jejich aktuálního stavu. Pokud jde o „luxusní řešení“, bylo by třeba specifikovat. Jestli míníte toalety a výtahy pro vozíčkáře nebo madla pro špatně pohyblivé děti, je to velmi zvláštní názor. Ostatně vyhláška již delší dobu ukládá stavět i rekonstruovat objekty tímto způsobem a to, že bezbariérovost dosud chápeme vesměs jen jako absenci schodů je důkazem naší nedůvtipnosti a zaostalosti. Jestli jste ovšem luxusem shledal tělocvičnu a bazén 6 x 12,5 metrů, tak s Vámi moje sentimentální vzpomínkové Já souhlasí. V padesátých letech jsem na Novém Hradci Králové chodil do základní školy. Do tělocvičny – malé a smrduté – jsme občas chodili asi 250 m daleko do hostince Sokolovna a do bazénu jsme ve 4. třídě jezdili trolejbusem na plavecký výcvik, přičemž cesta trvala asi 3x déle než plavání a v zimních měsících to byla skutečná zkouška odolnosti proti chřipce nebo angíně. Změnil se snad názor na důležitost tělocviku a plavání ve výchově dětí? Jak ho máme realizovat bez tělocvičny a bazénu?
Jestli podle Vás skutečně chybí školství základní prostředky na učebnice, tak zlatý socialismus! Lze vzdělávat středoškoláka v počítačové gramotnosti (a je to vůbec přijatelné?), když není na učebnice?
Přiznám se, že nejsem schopen posoudit, jak moc jsme stavbou této školy „předběhli sami sebe“. Pokud však konzumní společnost nepozře sama sebe a vyřešíme ekologické hrozby, není snad obava z návratu do jeskyně a potom nelze stavbu nových objektů měřit jen současným standardem, ale výhledem na deset či dvacet let. Jinak odsoudíte všechny veřejné objekty, školy nevyjímaje, k permanentní rekonstrukci a zdokonalování podle právě dosažené úrovně. Že to věděli i naši dobří i špatní předkové Vám potvrdí prostá návštěva v bývalém Okresním úřadě a KNV v Hradci Králové nebo i bývalém KV KSČ tamtéž. Jako ilustraci nabízím rovněž Gymnázium v Trutnově – není to nemravnost? Vaše zmínka o „vládnoucí politické garnituře“ v době rozhodnutí o výstavbě školy v r. 1991 mi neodbytně, až ve stylu modrookých vůdců, zavání politikou. Nechám to tak.
Souhlasím s Vámi, že jak fragmenty za zprávu NKÚ tak i pokus Profitu 2/95 záležitost zveřejnit jsou vlastně dezinformací asi takovou, jako příručky „Jak správně žít“ nebo „Historie lidstva v kostce“. Rozveselil mne pojem „překročení termínu o 30%“, i když jsme záhajili provoz 11. 9. 1994 v zařízení, které může být těžko uvedeno do provozu jindy než v září. Otázky spojené s investorstvím a cenou jsou podobného rázu. Doba přinesla řadu převratných změn, věci se měnily úžasným tempem a ceny také. Přesto je po bitvě kdekdo generál a snad jen banky jsou rády, že ceny rostou, resp. jim to nevadí, a do svých objektů investují tak, že se školy pro postižené musí stydět.
Náklady na provoz samotné školy, pokud vyhovíme předpisům o počtu žáků ve třídě a pedagogických pracovníků, jsou 10,3 mil. Kč. Náklady vypočtené z normativů jsou o 1,3 mil. nižší. Rozdíl souvisí jak s poskytovanou zdravotní a ošetřovatelskou péčí (v podobných zařízeních z minulosti tradičně zabezpečovanou z prostředků MZd nebo MPSV), tak i bezpečnostními opatřeními (stálá služba u poruchových a protipožárních hlásičů). Disproporce se musí řešit převodem prostředků mezi ministerstvy při konstrukci státního rozpočtu v příštím období.
A nyní k hlavnímu – systémově nesprávnému předpokladu – Vašeho článku. Jestliže se někdo narodí s vrozenou vadou, např. nedostatkem růstového hormonu a jeho léčba bude vyžadovat 1 mil. Kč ročně, je to otázka solidarity a pojišťovna ji uhradí. Státu jako takovému se to nepřímo vrátí v tom, že relativně zdravý a soběstačný jedinec nebude v dospělosti závislý na sociálních institucích a zvláštních dávkách. Také zdravotní péče bude v jeho dospělosti podstatně levnější. Odpadnou možná i nákladné chirurgické zákroky a možná bude dotyčný i vydělávat a státu platit daně. Vztaženo na speciální školství pro postižené to znamená toto: Pokud alespoň polovina žáků jednotlivých ročníků dosáhne v dospělosti ekonomické nezávislosti a odpadně umístění v ústavu a zvláštní sociální dávky, snižují se výdaje státu. Investice do speciálního školství se postupně vrací. Toto je jen ekonomický aspekt věci, ty další se nedají v matematickém smyslu počítat, ale jsou stejně důležité a možná i důležitější. Ti moudřejší z nás to cítí a zasadili se o to, aby naše škola byla postavena a mohla fungovat.
V úctě
Karel Nosek,
ředitel OA pro tělesně postižené
v Janských Lázních
PS: Název našeho města je Janské Lázně (první „a“ krátké)
 
Otazníky kolem Obchodní akademie v Janských Lázních
 
Návrat zpět na seznam článků
 
 
webmaster © 2009-2019 webmaster@oajl.cz | Ochrana osobních údajů Ochrana osobních údajů | 0.012 | Mapa stránek Mapa stránek
kontakt Obchodní akademie Olgy Havlové, Obchodní 282, 542 25 Janské Lázně | e-mail info@oajl.cz | telefon 499 862 111 | datová scránka gggxiax